Le Cléziovy knihy v českém překladu

Zápis o katastrofě (Odeon, 1965)

Le Cléziův debut vyšel v překladu Věry Dvořákové.

Horečka (Odeon, 1967)

Příběhy, v nichž hrdinové po způsobu romantiků unikají ze světa lidské společnosti a uzavírají se do sebe. Autor se zde snaží na pozadí běžných příhod všedního života odpovídat na věčné a znepokojující otázkyživota a smrti. Přeložila a doslov napsala Věra Dvořáková

Lullaby (Dauphin, 1996)

Drobná próza velkého autora vypadá spíše jako studie k rozsáhlejšímu dílu. Zcela rovnovážná dívčinu příběhu je v díle role krajiny, moře, skal na jeho břehu, vegetace, nebe, větru, vzduchu. Nádherná, náladová a až impresionisticky působivá četba. Krátký příběh mladé dívky, která v době dospívání opustí domov a několik dní žije kdesi v opuštěném domě na pobřeží.

Poušť (ERM, 1996)

Kniha vyšla v překladu Magdalény Fryčové.

Bludná hvězda (Passage, 1996)

Z francouzského originálu přeložila Eva Pokorná.

recenze zde

Mondo a jiné příběhy (Dauphin, 2001)

Nostalgické, do modra laděné příběhy o nevinnosti preindustriálního světa, o kontrastu většinou bezejmenného města, před nímž je třeba se zachránit útěkem, a moře, které je spolu s pouští nejčastějším prvkem v Le Cléziově díle a zároveň symbolem vnitřní svobody. Hrdinové, často děti, utíkají z nudného světa dospělých do fantastického světa příběhů, které jsou jedinou pravou realitou. Do češtiny přeložila Lucie Mensdorf-Pouilly.