Robert Creeley: Podle Frosta

Přichází sem
kudy to jenom šlo,
ani moc pozdě,
ani moc brzy.

Sedí a čeká.
Nechápe
proč vlastně má být
tak trpělivý.

U stolu sedí,
na židli.
Dost dobře
se tu zabydlil.

Nikdo krom něho
v pokoji.
Ne druzí, ne naděje,
ne zvuky.

Kdyby byl o jiné
cestě věděl -
říkají - nakonec
zas by tu seděl.



ze sbírky Ozvěny (Echoes) přeložila Hana Žantovská