Archivy | Autoři | Robert Menasse

Prolog nejnovějšího románu rakouského spisovatele Roberta Menasseho, za který dostal Německou knižní cenu. Tuto ukázku četl Menasse na Festivalu spisovatelů Praha 2017.

Román rakouského spisovatele vydalo v překladu Petra Dvořáčka nakladatelství Academia.

V letadle z Vídně do Rio de Janeira – Ne. Radši začnu znovu. Když jsem Evu líbal poprvé, poslouchali jsme desku „Born to be wild“. Je tomu šestnáct let. Když jsem přišel nedávno z práce domů, odvrátila Eva před mým polibkem tvář, pohlédl jsem tedy do pokoje naší dcery. Vanessa ležela se zavřenýma očima na posteli a poslouchala „Born to be alive“. Ani oči neotevřela. Já – Ne. Radši začnu znovu.

Jestliže vidím abstraktní obraz, nevidím nic než abstraktní obraz. V Rorschachově testu rozpoznávám jen Rorschachův test. Jestliže vidím levitaci, pak vidím ženu, jež se díky řadě skrytých technických zařízení kouzelníka jakoby vznáší. Za to, že zařízení nejsou vidět, iluzionistu platí, svým očím tedy klidně věřím i zde. A vzhledem k nekonečné srozumitelnosti malého světa, v němž žiji, se u mne beztak nikdy nedostavil afekt, že bych snad pro oči neviděl. Co všechno je možné, nevím. Ale jestliže to vidím, vím, že to skutečně je.

Otec se zděsil, když jsem mu řekl, že se chci ženit a že den a místo jsou už stanoveny. Potřásal hlavou, ve tváři onen typický výraz, ve kterém se mísil odpor s neporozuměním a rezignací. Věděl jsem, že dokud na mne bude hledět s tímto výrazem, pořád ještě nejsem v jeho očích dospělý.