E. L. Doctorow

Je 6. ledna 1931 a v New Yorku prší. Ulice jsou plné lidí, kteří nemají nic než chudobu a snaží se sehnat pro sebe a svou rodinu trochu jídla, uniknout šílenému světu zmítanému světovou hospodářskou krizí. Ta stále graduje a ještě minimálně dva roky bude ovlivňovat životy lidí na celé planetě. Jenom blázni a zoufalci do takové situace rodí děti.

V rodině ukrajinských židovských přistěhovalců z Bronxu však natakové myšlenky není čas. Do tohoto šíleného, zhrouceného světa totiž přichází Edgar Lawrence Doctorow.

O tom, co je nosným tématem většiny Doctorowových knih, není pochyb. Někdo by ho možná mohl považovat za komunistu. V americkém kontextu jeto nesmysl, ale právě sociální cítění je cítit v každé větě, v každém písmenu, které kdy Doctorow vypustil na papír. Rozhodně však nikde nechybí humor.

„V newyorských a chicagských palácích se pořádaly chudinské bály. Hosté, oblečení v hadrech, jedli zplechových talířů a pili z omlácených hrnků. Taneční sály byly vyzdobeny trámy, železnými kolejemi a kahany, aby to tam vypadalo jakov opravdových dolech...
Jedna hostitelka pozvala všechny na jateční bál. Hostům uvázali dlouhé zástěry a posadili jim na hlavu bílou čapku. Hodovalo se a tancovalo, zatímco podél stěn projížděly na kladce zavěšené zakrvácené kusy hovězího. Vnitřnosti se sypaly na zem. Výtěžek šel na dobročinné účely.“

(E. L. Doctorow: Ragtime, Odeon, 1989)

Doctorow je typický intelektuál, univerzitní profesor s brýlemi skovovou obroučkou a šedým plnovousem. Je absolventem Kenyon College. Učil na několika význačných amerických univerzitách, momentálně na New York University. Na Columbia University, další slavné škole, která má sídlo v New Yorku, pracoval jako redaktor univerzitního nakladatelstvía a jeho stopa je v edičních počinech tohoto významného ústavu dodnesdobře čitelná. V roce 1984 se stal členem Americké akademie a Národního institutu umění a písemnictví, jakési elity lidí pohybujících se ve světě literatury.

První kniha vyšla tehdy devětadvacetiletému Doctorowovi v roce 1960 a hned se dočkala filmového zpracování. V jakémsi antiwesternu, jehož původní název byl Zlosyn z Bodie, ale nakonec vyšel jako Vítejte do zlých časů, si zahrála tehdejší velká hvězda Holywoodu, představitel drsných chlápků Henry Fonda.

O jedenáct let později Doctorow poprvé naplno využívá své geniální schopnosti přimknout fikci k reáliím doby a žijícím postavám. Kniha Danielova je inspirována případem manželů Rosenbergových. Oba byli odsouzeni k trestu smrti a v roce 1953 i popraveni za špionáž ve prospěch Sovětského svazu.

Určitě nejznámější a pro Doctorowa možná nejtypičtější je Ragtime. Kniha téměř bez dialogů psaná v rytmu ragtimu, originální klavírníhudby černých Američanů, kde pravá ruka hraje melodii a levá rytmizuje. Autor jakoby postupoval stejně. Jednou rukou nám ukazuje svět počátku dvacátého století, kdy byli dělníci biti a vražděni za pokusy ozaložení odborů, druhou nechává nahlédnout do pocitů a emocí postavreálných i fiktivních. Každá z nich je nešťastná. Některá si touvědomuje, jiná ne, některá si to nechce připustit, jiná se svoubeznadějí ničí úmyslně. Vyprávění těká, přeskakuje z postavy napostavu, momenty vyvolávající úsměv se střídají s postmoderními absurditami. Pohybujeme se mezi sociálními skupinami, kulturnímipodhoubími doby, v níž Ameriku zaplavují milióny imigrantů ze všech koutů světa, poznáváme bílé i barevné otroctví, anarchismus,socialismus, feminismus, sexuální pokrytectví... Z chaosu mnoha postava prostředí nakonec vykrystalizuje dokonalý příběh doby, příběh průmyslové revoluce a jejích obětí.

Ragtime se jakožto jedna z klíčových knih americké literatury dvacátého století samozřejmě dočkal i filmového zpracování.

Jestliže Ragtime je plný ironie a sarkasmu, Světová výstava je jeho téměř pravým opakem. Hořkosladký příběh, ve kterém ovšem nechybí ani momenty vysloveně idylické, se odehrává těsně před začátkem druhé světové války v Bronxu. Chvílemi je opravdu dojemnou freskou doby viděnou očima malého Edgara. A nejen jméno hlavní postavy napovídá, želze ve Světové výstavě najít výrazné autobiografické prvky.

Pohled dětského hrdiny na svět kolem je vůbec autorovou oblíbenou disciplínou. Platí to kromě Světové výstavy i o Billym Bathgatovi a Jezeru potáplic. Právě dětská optika přináší autorovi velký prostor prokreativitu.

Za poměrně nevydařenou je recenzenty považována kniha z roku 2000 Boží obec. Kritici nemohou autorovi odpustit příliš velký prostor, věnovaný filozofickým úvahám na téma člověk a Bůh, holocaust, potrestání válečných zločinů atd.

Doctorowova bibliografie obsahuje úctyhodných patnáct románů (kromě již zmíněných například Vodárna, Velký jako život, Americká hymna, Životy básníků: Šest příběhů a jedna novela atd.), nespočet krátkých povídek, divadelní drama Drink před večeří, eseje, přednášky atd. Kromě Ragtime a Vítejte do zlých časů  byl zfilmován i Billy Bathgate, ovšem spisovatelova reakce na tento film byla, mírně řečeno, zdrženlivá. Nevždycky se podaří ducha knihy převést na filmové plátno.

Doctorow se může pyšnit mnoha prestižními oceněními. A jeho společenská angažovanost rozhodně nepolevuje. To nakonec autor dokázal 23. května 2004 při přednášce na New York Hofstra University. Jehohodnocení amerického presidenta byl jeden z nejostřejších apelů amerických umělců na veřejnost od doby, kdy Bush zasedl v Bílém domě.

E. L. Doctorow zemřel 21. července 2015 v New Yorku.


Bibliografie:

Vítejte do zlých časů (1960, Welcome to Hard Times) původní název Zlosyn z Bodie
Velký jako život (1966, Big As Life)
Kniha Danielova (1971, The Book of Daniel)
Ragtime (1975, česky 1982)
Drink před večeří (1979, Drinks Before Dinner, česky 1991) – divadelní drama
Jezero potáplic (1980, Loon Lake, česky 1994)
Americká hymna (1982, American Anthem)

Eseje a rozhovory (1983, Essays and Conversations, nepřeloženo do češtiny)

Životy básníků: Šest příběhů a jedna novela (1984, Lives of the Poets: Six Stories and a Novella)
Světová výstava (1985, World's Fair)
Billy Bathgate (1989, česky 1993)
Vodárna (1994, The Waterworks)
Boží město (2000, City of God)
Zpravodajství o vesmíru (2003, Reporting the Universe) – non-fiction
Povídky o skvělé zemi (2004, Sweet Land Stories, česky vyšlo 2010)
Pochod k moři (2005, The March; č. vyšlo v roce 2007)
Stvořitelé (2007, The Creationists)
Homer a Langley (česky vyšlo v roce 2010)

Eseje a rozhovory (1983, Essays and Conversations, nepřeloženo do češtiny)

Jack London, Hemingway a ústava: Vybrané eseje 1977-92 (1993, Jack London, Hemingway, and the Constitution: Selected Essays 1977-92, nepřeloženo do češtiny)
Básníci a prezidenti: Vybrané eseje 1977-92 (1994, Poets and Presidents: Selected Essays 1977-92, nepřeloženo do čestiny)

Nářek: 9/11 (2002, Lamentation: 9/11, nepřeloženo do češtiny)

Kreacionisté: Vybrané eseje 1993-2006 (2006, Creationists: Selected Essays 1993-2006, nepřeloženo do češtiny)

Všechen čas světa: Nové a vybrané povídky (2011, All The Time in the World: New And Selected Stories, nepřeloženo do češtiny)

Andrewův mozek (2014, Andrew's Brain, v roce 2014 přeložila do češtiny Zuzana Mayerová pro Festival spisovatelů Praha)