Klaus Rifbjerg

Jedna z nejimpozantnějších osobností dánské literatury posledních čtyřiceti let a představitel poválečného modernismu se narodil 15. prosince v roce 1931 v Kodani. Vystudoval angličtinu a literaturu, rok pobyl v USA na univerzitě v Princetonu. Věnoval se žurnalistice i kritice. Mezi lety 1984-1991 vedl nakladatelství Gyldendal.

V roce 1999 získal Nordic Prize, kterou uděluje Švédská akademie. Dále je nositelem The Nordic Council's Literature Prize, and the grand prize of the Danish Academy.
 
Nejproduktivnější dánský autor současnosti debutoval v roce 1956 knihou Under vejr med mig selv. Širší uznání si vydobyl až sbírkou Konfrontace (1960), dodnes považovanou za zlomové dílo dánské poezie. Rifbjerg je básník s bohatou fantazií, v jeho lyrice najdeme množství nezvyklých obrazů a metafor. 

V 60. a 70. letech byla jeho tvorba výrazně společensky a politicky zaměřená. Rifbjergově poezii se u kritiky často dostává většího uznání než jeho próze, nicméně próza v jeho produkci převládá. Jako romanopisec a povídkář tíhne k realistické formě. Paleta motivů jeho tvorby je široká, spisovatel však pozornost upírá především k problematice lidského zrání.

Odeon vydal v roce 1980 Chronickou nevinnost a román Odvrátená tvár publikoval v roce 1988 Slovenský spisovatel´.