Jeffrey Eugenides v rozhovoru pro Lidové noviny

Ladislav Nagy: Jste v Americe naturalizovaný Řek, nebo už spíše Američan řeckého původu?

Moji prarodiče se do Spojených států přistěhovali z Malé Asie. Ale já jsem vyrostl už v Americe, konkrétně v Detroitu. Dokonce ani řecky neumím.

I hrdina vaší druhé knihy Middlesex vyrůstá v Detroitu, v jejím závěru se však stěhuje do Berlína, kde teď žijete i vy. Váš román má tedy dost autobiografických rysů...

Ano, psal jsem rodinnou ságu, takže jsem si jisté skutečnosti vypůjčoval z naší rodinné historie. Vlastně lze říct, že kniha je autobiografická na úrovni rodinných detailů a skutečně nevýznamných faktů. Nedůležitých proto, že jsem nechtěl psát primárně rodinnou ságu, popisovat zkušenosti řeckých přistěhovalců do Ameriky. Mým záměrem bylo napsat příběh hermafrodita - tak, aby tento příběh byl správný z lékařské perspektivy. Tím vlastně naznačuji, že mi nešlo ani o mytický rozměr, můj protagonista není žádný Tiresias, byť samozřejmě i mytický aspekt zde nalézt lze.

Proč jste se usadil v Berlíně?

Původně jsme s manželkou odjeli do Německa na rok, získal jsem v Berlíně grant, psal jsem tam - a už jsme jaksi zůstali.

Západní Berlín byl kdysi vyhlášený svou uměleckou komunitou: Nick Cave, Einstürzende Neubauten...

To už je bohužel pryč. Co se hudby týče, myslím, že Berlín teď příliš zajímavý není. Ale je tam třeba spousta výtvarných umělců, s nimiž se velmi úzce stýkám, a dokonce občas spolupracujeme.

Middlesex jste psal osm let. Byl jste snad pod tlakem úspěchu první knihy?

Těžko říct, samozřejmě jsem s úspěchem nemohl dopředu počítat. Na druhé straně jsem v něj doufal. Doufal jsem, že lidé knihu budou číst, že je osloví. Ten úspěch byl tedy naplnění určité naděje. Překvapilo mě nicméně, že se kniha tolik prodává i po tolika letech. Samozřejmě jsem se ve druhém románu snažil jí vyrovnat. A jsem hrozně rád, že - soudě podle ohlasů - se mi to povedlo.

Publikovaly Lidové noviny  9. dubna roku 2003

foto © archiv Festivalu spisovatelů Praha