Bicykl z kůže Tristana Tzary

Nejdříve jsem si myslel, že Jaromír Berák vykřikoval:
        „Všichni andělé jsou dadaisté
        Berák je anděl
        Kalista je anděl
        Případně: Berák je dadaista
                  Kalista je dadaista...

ale po zpětném přečtení Nezvalových pamětí jsem si uvědomil, ževšechno bylo jinak. Ale aspoň tak tento válečný pokřik ve mně zněl azní od mých sedmnácti let, a dodnes jsem přesvědčen, že Berák jedadaista a Kalista je dadaista, i když tito pánové skončili pak úplnějinak. Ale stále celý život ve mně „dopadaly sekyry za výbuchů rezavéhosmíchu a disky hodin letěly k útoku, vybuchovaly v hlavě vzdušných stáda byl to úhor našeho rozumu atd., atd.“ A stále se procházel TristanTzara s Natašou Gollovou po Malostranském náměstí, a kdesi doznívalohalasení německých dadaistů, kteří si zajeli do ČSR trochu si zařáditve dvacátých letech minulého století.

Brněnská univerzitní knihovna skrývala koncem padesátých letskutečné poklady: nejen že zde byly ve francouzštině některé sbírkyTristana Tzary, Bretonovy knihy vydané česky za první republiky, ale iNezvalovy „Moderní básnické směry“ publikované v nakladatelství„Dědictví Komenského“ r. 1938, které později vyšly v několika vydáních,ale koncem padesátých let se jejich nález rovnal objevu diamantuKoh-i-noor. Když jsem se r. 1963 vrátil z vojny, zažral jsem se dostudia francouzštiny a obložen mnoha slovníky jsem se vrhnul naTristana Tzaru a překládal a překládal. Nejvíc se mi líbil název jednéjeho básně: „Ďáblův ocas je bicykl“. Psal se rok 1965, vládla „zlatášedesátá“....

Pro příznivce fanklubu Pavla Řezníčka i pro všechny české surrealistysdělujeme, že esej, kterou Pavel Řezníček napsal výhradně pro Festivalspisovatelů Praha 2007, má pokračování na umělcově autorském čtenív divadle Minor v pondělí večer, tj. 4.6. od 19,30 hod.