Adonis

 „Poezie je žhnoucí, neustále sama sebe obnovující, heterogenní, kinetická a explozivní, vždy prolamuje kódy a podvrací systémy – vždy hledá sebe sama a sama k sobě se vrací, ovšem prostředky věčného exodu od sebe sama.“

Adonis – považovaný za největšího žijícího básníka – bývá často citován jako nejhlubokomyslnější kritik arabské kultury od předislámských dob. Jeho neúnavná poezie „vstupuje do oblastí, kam nikdy dřív nevstoupila“.

Adonis se narodil v roce 1930 v Sýrii, v 50. letech žil v Libanonu, kde se stal ústřední postavou celosvětového arabského básnického hnutí. V roce 1956 pomohl založit literární časopis Shiʼr (Poezie) a v roce 1968 založil jeho nástupce, stejně tak prestižní časopis Mawakif. Oba hrály zásadní roli v arabské literární tradici.

Adonis se vždy snažil o sekularizaci arabského světa – o eliminaci odcizení způsobené politickým islámem a ideologií – v současnosti však vidí Araby jako „národ na vymření“.

Adonisovo rozsáhlé dílo obsahuje: Kdyby jen moře mohlo spát (If Only the Sea Could Sleep), Stránky dne a noci (The Pages of Day and Night), Čas mezi popelem a růžemi (A Time Between Ashes and Roses), Úvod do arabské poetiky (An Introduction to Arab Poetics), Súfismus a surrealismus (Sufism and Surrealism) a Násilí a islám (Violence and Islam).

Adonis žije v Paříži.