Agota Kristof

Knihy Agoty Kristof jsou překládány po celém světě, stávají se předlohou pro filmy a divadelní hry, autorka sama však zůstává v ústraní. Spisovatelka se narodila v roce 1935 v Maďarsku, ale téměř padesát let žije ve Švýcarsku. Když totiž vypuklo maďarské povstání, emigrovala s dalšími maďarskými uprchlíky vlakem do Švýcarska. Exil zformoval její spisovatelskou tvorbu v mnoha směrech. Pocity vyhnanství a stesk po vzdáleném domově ovlivnily témata a styl její práce.

První román, Velký sešit, který vydala roku 1987, měl úspěch. Do dnešních dní byl přeložen do 33 jazyků a spisovatelka se jím proslavila po celém světě. Další díly trilogie, u nás vydané v roce 2001, dostaly název Důkaz a Třetí lež. Ve stejném roce převzala Agota Kristof nejvýznamnější švýcarské literární ocenění – Cenu Gottfrieda Kellera.  

V roce 1995 vydala Kristof román Včera (Hier), i ten je o hledání identity. Na konci roku 2004 se svým příznivcům po letech připomněla sbírkou deseti krátkých autobiografických textů s názvem L'Analphabète (Analfabetka), které byly napsány na konci 80. let pro časopis Du a v nichž autorka líčí určité momenty svého života, počínaje dětstvím, až do okamžiku, kdy se jako exilová „analfabetka“ pouští do psaní v adoptivním jazyce.

Na počátku roku 2005 vydalo pařížské nakladatelství Seuil sbírku textů, tentokrát z jejích literárních počátků, s názvem C'est égal (To je jedno), původně psaných jen jako cvičení. Nositelka ceny Prix du Livre Européen za rok 1987 psala nejen prózu, ale i básně a rozhlasové a divadelní hry.    

Agota Kristof zemřela ve Švýcarsku 27. července 2011.