Arthur Miller

Téma 16. ročníku, jenž proběhl ve dnech 4. až 7. června 2006, se vztahovalo k osobnosti amerického dramatika Arthura Millera. Jeho hry měly úspěch nejen v divadlech, ale také jako filmové adaptace. Nejslavnější z nich je bezesporu Smrt obchodního cestujícího s Dustinem Hoffmannem v hlavní roli.

Arthur Miller, výjimečná postava moderního dramatu, se narodil 17. října v roce 1915 v New Yorku. Po obchodních neúspěších otce se rodina přestěhovala do Brooklynu, kde Arthur chodil na střední školu. Na Michiganské univerzitě začal studovat až v roce 1934, na vzdělání si totiž musel vydělat sám nejrůznějšími zaměstnáními. Žurnalistiku zanedlouho opustil a jeho oborem se stal anglický jazyk a literatura. Během studia působil jako redaktor listu Michigan Daily a navštěvoval kurzy psaní divadelních her.

Kvůli následkům sportovního zranění nevstoupil do armády a místo toho se pustil do psaní her v rámci projektu, jenž byl součástí Rooseveltova Nového údělu.

Přelomovým rokem v jeho tvůrčí práci byl rok 1947, kdy bylo na Broadwayi uvedeno drama Všichni moji synové. O dva roky později mu hra Smrt obchodního cestujícího, „svérázná variace na mýtus amerického snu“, vynesla prestižní Pulitzerovu cenu.

Roku 1966, jako prezident mezinárodního PEN klubu, protestoval Miller proti uvěznění afrického dramatika a nositele Nobelovy ceny Wole Soyinky. Jak vyprávěl později, jeden z nigerijských vládců, na kterého se Miller obrátil, se otázal, zda jde o manžela Marilyn Monroe. Když odpověděl kladně, nařídil Soyinku propustit – údajně dva dny předtím, než měl být zastřelen.

Miller je autorsky podepsán pod řadou her, jež byly odměněny mnoha literárními cenami, mimo jiné Zkouška ohněm, Pohled z mostu, Po pádu, Incident ve Vichy, Strop v arcibiskupském paláci či Styky pana Peterse. Je autorem dvou románů Ohnisko nenávisti a Ztroskotanci, sbírky povídek Už tě nepotřebuju, a napsal průvodní texty ke třem publikacím fotografií své manželky Inge Morath. V roce 1987 vydal autobiografii Zákruty času a v roce 2000 souborné vydání esejů pod názvem Ozvěny na chodbě.

Dvakrát získal cenu newyorské divadelní kritiky a v roce 1949 Pulitzerovu cenu.

Arthur Miller zemřel roku 2005 v Roxbury v Connecticutu.