Dušan Mitana

Současný slovenský spisovatel se narodil 9. prosince v roce 1946 v Moravské Lieskové. Na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě studoval žurnalistiku, po roce však přestoupil na Vysokou školu múzických umění, kde studoval filmovou a televizní dramaturgii.

Debutoval v roce 1965 povídkou Oáza s jabloňami v Mladej tvorbe, slovenském časopise, ve kterém později působil jako redaktor. Od roku 1973 také spolupracoval s časopisem Romboid. O tři roky později však ze „znormalizované“ redakce odešel a věnoval se výhradně literární tvorbě.

Knižním debutem Psie dni (1970) se zařadil k silné generaci spisovatelů, kteří v tomto desetiletí razantně vstoupili do slovenské literatury. Čtenářům se představil příběhy vycházejícími z běžných životních situací, které však iracionální motiv mění na povídky s tajemstvím a lidskou existenci zobrazují jako absurditu.

Mitanovu tvorbu lze charakterizovat jako experimentální, postmodernistickou či expresivní. Ukázkou postmoderní literatury se všemi atributy je především svérázně komponovaná kniha úvah, esejí, studií a slovníkových hesel z roku 1991 Hľadanie strateného autora.

Těžiště Mitanovy tvorby ale spočívá především v povídkách, o čemž svědčí knihy vydané na začátku 90. let Slovenský poker, Patagónia a Prievan.

Kromě prozaických děl je Mitana autorem i dvou lyrických sbírek Krutohry (1992) a Maranatha (1996), scénářů k mnohým televizním filmům a pamětí nazvaných Môj rodný cintorín (2000). Zatím poslední vydaná kniha Dušana Mitany, spisovatele žijícího v současnosti v Bratislavě, Zjavenie pochází z roku 2005.