„Je to už hodně let, co byly nějaké politické strany. Ty absurdní časy jsou pryč.“

Vypravěč a neúprosný esejista Gündüz Vassaf se narodil roku 1946 v Bostonu. Vzděláním klinický psycholog, ve svém díle zčásti sokratovský, zčásti nietzscheovský, ohrožuje nás svobodnou volbou. Kultovní postava v tureckých intelektuálních kruzích, svým humanismem vzdoruje totalitě v každodenním životě.

„Když stát toleruje násilí, když armáda a policie jsou tváří tohoto násilí, když utlačovaní jsou nuceni toto násilí přijímat, jak můžeme mluvit o lidských právech?“

V roce 1980 zanechal Vassaf pedagogické činnosti na protest proti vojenskému puči a zákonům rušícím akademickou autonomii. Výsledek: stal se předním aktivistou píšícím týdenní kulturní sloupky pro list Radikal a zakládajícím členem a předsedou istanbulské pobočky Amnesty International.

Podle Orhana Pamuka je Vassaf „nejsvobodnějším duchem turecké prózy“.

K Vassafovu dílu patří: Chvála pekla, Hlubiny nebes, Moje matka Belkis, Soudíme dějiny, soudíme sebe, Bez praporu, bez náboženství, bez sexu a Příběhy z dálek za Bosporem.

Gündüz Vassaf žije v Istanbulu.