Kirill Medveděv: V den svejch sedmatřicátin...

V den svejch sedmatřicátin jsem byl zapletenej
do vraždy prezidenta.
Měl jsem pozorovat okna jeho paláce
a šifrovaně odesílat zprávy.
Udělal jsem všechno, co bylo zapotřebí, a začal už bejt nervózní,
až jsem v okamžiku, kdy bylo každý další prodlení smrtelný,
dostal zvěst, že je prezident zabitej.
Tak jsem se odpoutal od davu čumilů před palácem,
ale všim jsem si, že hned za mnou se oddělil a pohybuje se jeden
člověk s podivným úsměvem,
to mi ještě scházelo, pomyslel jsem si, budu ho muset odklidit.
A tak jsem ho zaved do parčíku,
obrátil se a vystřelil,
a když jsem přiskočil, abych ho dorazil,
uslyšel jsem jeho předsmrtnou repliku a otázku –
„Za co? Vždyť jsem váš obdivovatel, mám moc rád
píseň zdi a knihu tři procenta,
chtěl jsem vás jen požádat
o autogram...“
Krucinál, pomyslel jsem si, to je ale přehmat.
Tragickej přehmat, omyl,
kterej znamená, že mrcha prezident
přežil.

Z ruštiny přeložil Milan Dvořák.