Petr Stančík

Petr Stančík (píšící také pod pseudonymem Petr Odillo Stradický ze Strdic) se narodil v roce 1968 v Rychnově nad Kněžnou. Pochází ze starého česko-polsko-francouzského rodu. Vysokoškolská studia na pedagogické fakultě ani na DAMU nedokončil. Pracoval jako učitel a posléze televizní režisér na volné noze. Vydal pět knih, sbírku povídek Zlomená nadkova (1997), básně Zpěv motýlů (1999) a v roce 2002 hru Svatá...Svatá? Svatá! Ludmila. Ve známost vstoupil rovněž jako editor kontroverzně přijaté antologie české poezie 20. století Ryby katedrál vydané v roce 2001.

Patří k zakladatelům Dodekadentů (Dvanáctizubých) – umělecké skupiny mladých spisovatelů, výtvarníků a teoretiků. Založil církev Ardor a stal se i jejím prvním veleknězem.

Do české literatury uvedl webového básníka Gabriela „Sí“ Makumbu. Je známý experimenty s „webikou“ – interaktivní poezií, využívající hypertextových a multimediálních možností Internetu. V roce 2001 s Jaroslavem Jádrem Rovenským a Bogdanem Trojakem objevil novou básnickou formu – mobilyriku, což je poesie psaná i čtená na displejích mobilních telefonů. Básně, povídky a eseje publikoval v časopisech Host, Ikarie, Iniciály, Labyrint, Literární noviny, Neon, Quo, Trafalgar, Tvar, Salon, Sluníčko a Živel.

Autor žije v Praze.