PWF 2017 | Téma

A příště už oheň

Tato Baldwinova myšlenka, stejně tak jako osobnost básníka a spisovatele se stane hlavním mottem nadcházejícího Festivalu spisovatelů Praha. Shodou okolností se stejnému tématu věnuje i režisér Paul Pecko v novém filmu I Am Not Your Negro, který má 9. března 2017 premiéru na filmovém festivalu v Londýně.

Proč se americký spisovatel James Baldwin vrací zpět do povědomí veřejnosti? Profesor Caryl Phillips z yaleské univerzity je toho názoru, že právě nyní je Baldwinovo dílo velmi aktuální. Jsme svědky vulgarity, rasově vypjaté politiky i omezování občanských práv. V absurdní politické realitě lidé hledají nějakou útěchu někoho, kdo s nimi jejich problémy sdílí a tím je v současnosti víc než kdokoliv jiný Američan James Baldwin. Autorovy myšlenky lze uplatnit k vysvětlení všeho, co je dnes v éře Donalda Trumpa lidem nestravitelné. Od prvního románu Go Tell It on the Mountain (česky Jdi a hlásej to z vrchů, Odeon 1979) až po poslední práce je spisovatelův veřejný obraz v neustálém pohybu.

James Baldwin se narodil v roce 1924 v Harlemu, jeho rodina žila na 110. ulici. Nikdy prý nepoznal svého biologického otce a k nevlastnímu otci Davidu Baldwinovi příliš netíhnul, nejen pro jeho údajnou krutost, ale také proto, že mu bránil v jeho literárním snažením. A tak se upnul ke svému učiteli, jímž byl Fiorello H. LaGuardia  - starosta New Yorku. Střední školu absolvoval v Bronxu, další léta prožil v Greenwich Village. Ve svých čtyřiadvaceti letech opouští Ameriku a stěhuje se do Evropy. Usídlil se ve Francii a zde také před třiceti lety v listopadu roku 1987 zemřel na rakovinu žaludku.

Román Giovanni`s room z roku 1956 vyvolal kvůli homosexuální tematice vlnu kontroverzí. Zajímavé také je, že hlavní aktéři románového děje jsou výhradně bílí lidé. Další dva jeho romány Another Country 1962 (česky Jiná země, Melantrich 1988) a Tell Me How Long the Train`s Been Gone z roku 1968 zachycují bouřlivou atmosféru šedesátých let minulého století plnou nepokojů a lidského vzteku. Baldwin se proslavil především jako esejista. Tuto literární formu považoval za prostředek k snadnějšímu přiblížení událostí směrem k veřejnosti. Je to doba, kdy jsou střelby policistů po neozbrojených černých mužích a ženách stále časté, kdy vládne neohrabaná rasistická politika a policejní násilí má za následek smrt lidí černé pleti. Baldwin se často stává také terčem svých vrstevníků. Je veřejně napadán militantnějšími černošskými vůdci té doby, mezi nimi je také Elridge Cleaver, jehož kritika hraničila s homofobií a Amiri Baraka, který jeho integrační postoj vidí jako ohrožení a slabost. Nemají o něj zájem ani vydavatelé a redaktoři prestižních novin. Časopis Time odmítl jeho nabídku rozhovoru s Josephinou Baker.

Vrat’me se ještě k dokument I Am Not Your Negro. Podle deníku The Guardian ukazuje na Baldwinovo úsilí nenechat se vytlačit z veřejného prostoru a je stále relevantní pro současnou Ameriku. “Status outsidera jak v době boje za občanská práva tak i za soumraku jeho kariéry ho dělá nadčasovým”, říká profesor Caryl Phillips. Nikdy nepodléhal nátlaku, nikdy nebyl prázdným mluvčím ani přitakávačem doby. I v tom má neustálý vliv na současné spisovatele. Isabel Wilkerson ověnčena Pulitzerovou cenou napsala předmluvu ke sbírce textů, která vznikla z podnětu organizace Black Lives Matters, a v níž se Baldwinem inspiruje. “Baldwin je i dnes ve světě aktuální, hodně se o něm hovoří a chtěl jsem s jeho filozofií propojit i Festival spisovatelů Praha,” vysvětluje Michael March.





CZ | EN