Sun‛alláh Ibráhím

Sun‛alláh Ibráhím se narodil roku 1937 v Káhiře. Bývá nazýván egyptským Kafkou – ideálním antihrdinou. „Nechtěl jsem se stát spisovatelem – chtěl jsem být politickým aktivistou – prostě jsou věci, o nichž je třeba mluvit, k nimž se potřebuji vyjádřit.“

Ibrahim – tento rebel z Heliopolisu – již ve své první knize – napsané ve vězení merkurochromovou dezinfekcí místo inkoustu a s obálkou z papírových krabiček od jídla a hřbetem slepeným chlebovou střídkou – kritizuje nastupující globalizaci.

Jako pravý současník píše Ibrahim o korupci, finančních skandálech, mučení, zahraničních dluzích a sociálních problémech a do svých textů vkládá novinové titulky, články, popisky k fotografiím, úmrtní oznámení i reklamy. 

„V minulosti všechny režimy přesvědčovaly lidi osvědčenými způsoby: vězněním a mučením. Později přidal pokrok další sofistikované metody počínaje vyhlazováním, přes televizní propagandu až po rozpravy v parlamentu.“

„Všechno se mění – hodnoty – priority – způsob života.“ 

Z bohaté prozaické tvorby Sun‛alláha Ibráhíma – Šaraf; Zprávy o vězení v oáze; Srpnová hvězda; Dhát; Bejrút, Bejrút; Růže; Byla to má věc; Ve skrytu; Turban a klobouk; Led – vyšla česky novela Komise.

Autor žije v Káhiře.