Dacia Maraini

Narodila se v roce 1936 ve Florencii jako dcera orientalisty Fosco Marainiho a Topazie Alliata. Prvních osm let života prožila v Japonsku, z toho dva roky pro antifašistický postoj rodičů v koncentračním táboře.

Debutovala románem Dovolená (1962) a hned v roce 1963 obdržela za román Věk zla literární cenu Formentor. Mezi její další romány patří Nazpaměť (1967), Vlak do Helsinek (1984), či Dlouhý život Mariany Ucría (Cena Campiello, 1990). Její povídky a básně jsou vydány ve sbírkách Krutost širého nebe (1966), Zapomenuto zapomínat (1982) a Cestování liščím krokem (1991). „Je teď autorkou bestsellerů, hlasitě křičí o ženách a levici a stala se detektivem.“

Je rovněž velmi známou dramatičkou a esejistkou, významně se zapsala do povědomí textem Dítě Alberto (1987), rozhovorem s Albertem Moraviou, jejím dlouholetým druhem. U nás mnozí jistě znají slavný film Tereza zlodějka, který byl natočen podle jejího románu. 

Vedle autorské práce se Maraini věnuje i organizaci a propagaci nejrůznějších kulturních aktivit, mimo jiné vede recitační školu spojenou s divadlem. 

Dacia Maraini žije v Římě.