Zemřel průkopník moderní hebrejské poezie Natan Zach

Narodil se v roce 1930 v Berlíně do rodiny židovského otce a křesťanské matky jako Harry Seitelbach, později, poté, co rodina uprchla z hitlerovského Německa do Britského mandátu Palestiny, si zvolil židovské jméno Natan Zach. V Tel Avivu vystudoval literární komparatistiku a hebrejštinu, v doktorském studiu pokračoval na univerzitě v Essexu, kam se v roce 1969 přestěhoval a kde prožil bezmála deset let.

První sbírku básní publikoval v 50. letech a vzbudil poprask v izraelských literárních kruzích, když dílo nejslavnějšího izraelského básníka té doby Nathana Altermana označil za těžkopádné, vyumělkované a neosobní. Spolu s Jehudou Amichaiem stál u zrodu avantgardního, modernistického proudu hebrejské poezie. Vydal přes čtyřicet sbírek veršů, mimo jiné Různé básně, Namísto snu, Těžko pamatovat, Rozloučení je těžká věc, Statický prvek, Ještě jsem tady a Neboť člověk je stromem v poli. Ve svých básních se dotýkal křehké povahy lidských vztahů, těla a existence ­­­ – s poťouchlým humorem, v rytmu každodenní mluvené řeči.

V roce 1995 obdržel izraelskou státní cenu, nejvyšší uznání za vynikající práci ve všech oborech, a jeho tvorba mu vynesla řadu dalších ocenění, např. Bialikovu cenu za mimořádný přínos hebrejské literatuře (1982) nebo Israel Prize za poezii (1995).