Archivy | Autoři | Gary Snyder

Gary Snyder Spojené státy americké    FSP 2007

Gary Snyder

Významný představitel poezie druhé poloviny 20. století,orientalista, ekolog a vyznavač takzvaného východního způsobu myšleníse narodil jako Gary Sherman Snyder roku 1930 v San Francisku. Přestožesvé dětství strávil v lesích, později se často ocital uprostřed centradění. Byl kupříkladu přímým účastníkem pověstného předčítání poezie vsanfranciské Gallery Six, kde své Kvílení prvnědeklamoval Allen Ginsberg. Víno z bezedného džbánu tu upíjel i budoucíkronikář beat generation Jack Kerouac, který o svém přátelství s Garymnapsal Dharmové tuláky.

„Japhy Ryder byl kluk z východního Oregonu, vyrostl ve srubu někdehluboko v lesích, kde žil s tátou, mámou a sestrou, a od samýho začátkuto byl kluk, co se v lese vyzná, makal se sekerou a na farmě, zajímalse o zvířata a o indiánský tradice, takže když se dostal na univerzitu,byl už ve všech směrech připravený ke studiu antropologie.“ A ruksakovárevoluce byla na světě, podporována zástupy po nespoutané svobodělačnících hippies. Gary se ale nikdy nesvezl na módní vlně, v pamětiměl stále vrytý svět přirozené divočiny, kde se člověk může a také musíspolehnout jen na své zkušenosti, manuální zručnost a předvídavost.Zkrátka spíše připomínal strom, kterému postupně dorůstají letokruhy,než dítě léta lásky, co může své korálky a placky s výzvou „no war" kdykoli strhnout.

Snyder se brzy nadchl pro kulturu Asie, zejména pro její věrnost přizpracování témat. „To, jak japonští a čínští malíři zachycují krajinu,se dost lišilo od toho, co jsem do té doby znal z Ameriky a Evropy.Vycítil jsem, že Japonci a Číňané malují opravdověji než kdokoli jinýna světě,“ svěřil se o svých dávných objevech Snyder během návštěvyJaponska v roce 2002. Zenový buddhismus, jehož se stal v Americepropagátorem, ho zase oslovil volnomyšlenkářstvím, anarchismem: „Zenodmítá ideologii, vyhovuje tak mé nátuře. Navíc oproti křesťanstvízastává etiku neubližování nejen mezi lidmi, ale i v případě zvířat aveškeré přírody.“

Své zkušenosti z doby strávené v zenovém klášteře i při prodírání sedivokými porosty hor Gary Snyder zúročil ve své patrně nejznámějšíbásnické sbírce Želví ostrov (Turtle Island), za níž obdržel v roce 1975 Pulitzerovu cenu. Želví ostrovje indiánským příběhem o stvoření Ameriky, což dotvrzuje Snyderovozaujetí pro ústní předávání kmenových mýtů a tradic, tedy fyzické iintelektuální paměti lidstva. „Domy sestávají z kamení a dřeva, básnějsou tvořené jazykem, jazyk je součástí reality. Poezie tedy nenímetafyzické povahy, ani buddhismus není metafyzický. Poezii pojí kživotu stejné pouto jako jazyk.“

Ve svých téměř osmdesáti letech žije Gary Snyder na území, kterépřed ním po dlouhou dobu nikdo neobýval. V minulosti to bylo místo,které si pro své živobytí vybral indiánský kmen. „Začal jsem se svourodinou obhospodařovat zemi, kterou znali předtím jen indiáni,“ dodáváSnyder. „Museli jsme zavést vodu, elektřinu, upravit cesty. Žiji takjiž deset let; poznávám okolí, motýly, ptáky, hory. Už od dávných časůmají zajímavá místa také velmi zajímavou historii. Proto existujeliteratura věnující se historii přírody. Já se snažím vyprávět příběhy,abych ochránil nedotčené části této planety.“

V českém překladu Snyderovi vyšlo hned několik důležitých publikací. Zemědům (DharmaGaia, Maťa, 2000) obsahuje zápisky z cest po horách i deníkové postřehy ze života v japonském zenovém klášteru. Praxe divočiny (DharmaGaia, Maťa, 1999) a Místo v prostoru(DharmaGaia, Maťa, 2002) se zabývají ekologickými tématy, mytologií iautorovými zkušenostmi, které načerpal při svém hledání divočiny. Zbásnického díla vyšel v českém překladu soubor Tahle báseň je pro medvěda(Argo, 1997), zahrnující téměř kompletní básnickou tvorbu až do prvnípoloviny 90. let. Z autorovy návštěvy České republiky v roce 1998 čerpái brožura s audio nahrávkou Beatnici v Praze (Argo, 2001), kde je Snyderovo živé recitování doprovázené hudbou zastoupeno osmi tracky.


Bibliografie překladů do češtiny:

Staré cesty: 6 esejí
(Volvox Globator, Praha 1995)
Tahle báseň je pro medvěda (Argo, Praha 1997)
Zemědům: technické poznámky & otázky pro dharmové revolucionáře
(DharmaGaia; Maťa, Praha 2000)
Místo v prostoru: Etika, estetika a vodní předěly (DharmaGaia; Maťa, Praha 2002)
Praxe divočiny (DharmaGaia;
Maťa, Praha 2005)
Hory a řeky bez konce
(Maťa, Praha 2007)

Připravil Lukáš Král

Gary Snyder

Gary Snyder: Potřebujeme mít smysl pro humor

05.08.2009 Rozhovory

rozhovor připravil Josef Rauvolf pro časopis Týden

Celý článek >

Gary Snyder

Rozhovor s Garym Snyderem

16.03.2009 Rozhovory

Patřil mezi beatniky a pro jednu ze svých postav se jím inspiroval Jack Kerouac. Dnes je americký básník Gary Snyder známý jako ekologický aktivista a zen-buddhista.

Celý článek >

Gary Snyder

Rozhovor s Garym Snyderem

03.12.2007 Rozhovory

„Může poezie změnit svět?“

Celý článek >

Gary Snyder

Gary Snyder: Kojot všechno komplikuje

03.12.2007 Ukázky

Předmluva ke knize Williama Shipleyho The Maidu Indian Myths and Stories of Hánc’ibyjim (Heydey, 1991).

Celý článek >

Gary Snyder

Gary Snyder: Pravá (ne)přirozenost Horského ducha

03.12.2007 Články

Tato řeč byla pronesena na sympóziu „Západní civilizace, buddhismus a zen“ v Paříži 7. prosince 2002 v Maison de la Culture du Japon. Mezi účastníky byl Olivier Delbard a Katsunori Yamazato. To vedlo k představení básně „Duch hory“ ze Snyderovy sbírky Hory a řeky bez konce s tradičním hudebním doprovodem divadla nó.

Celý článek >

Gary Snyder

Gary Snyder: Vrcholová haiku

03.12.2007 Články

Gary Snyder byl v dospívání horolezcem, studoval orientální jazyky, společně s Ginsbergem se stal v San Franciscu beatnickým básníkem a figuroval v Kerouacově románu. Později odjel do Japonska, vstoupil do kláštera zenových mnichů a buddhismus dodnes zůstává středobodem jeho díla, jež spojuje ekologii s literárními hodnotami. Nyní, ve svých 75 letech, žije na odlehlém sto akrovém ranči v Sierra Nevadě.

Celý článek >




CZ | EN