Archivy | Autoři | Andrzej Stasiuk

Andrzej Stasiuk Polsko    FSP 1995

V roce 1987 opustil Varšavu a usadil se v Nízkých Beskydech, založil zde nakladatelství Czarne. Beskydský genius loci a črty z života horalů se tedy prolínají i do jeho tvorby, zvláště do raných děl. Stasiukovým leitmotivem se stává kontrastní propojení reportážního záznamu nevybíravé, často brutální a nekompromisní reality podhorských vesniček společně s jejich lyrizujícím obrazem na konci 20. století.

Jako jeden z mála polských současných spisovatelů se nejen v Čechách těší poměrně velké oblibě, a to především díky četným překladům jeho textů. Haličské povídky u nás vydalo v roce 2001 olomoucké nakladatelství Periplum, v roce 2004 následoval esejisticky a memoárově pojatý dobový záznam Jak jsem se stal spisovatelem, k jehož českému vydání napsal doslov Jáchym Topol.

Kromě občasných zmínek o Stasiukovi, rozhovorů s ním či jeho esejů, které vyšly v časopise Host, Babylonu či v příloze Práva Salon, se na českém knižním trhu objevil i jeho „přelomový“ text Dukla.

Stasiuk je autorem četných novinových fejetonů, které uveřejňovaly Tygodnik Powszechny, Gazeta Wyborcza, Tytuł, OZON, Frankfurter Allgemeine Zeitung a další.

Za poslední esejistickou knihu Jadąc do Babadag (Czarne, 2004) obdržel roku 2005 polskou prestižní literární cenu NIKE a je nositelem řady dalších ocenění (např. ceny Nadace Kościelských, 1995).