Archivy | Autoři | Slavenka Drakulić

Slavenka Drakulić Chorvatsko    FSP 2008

Slavenka Drakulic

Slavenka Drakulić, jedna z nejvýznamnějších osobností současné evropské literatury, se narodila roku 1949 v jugoslávské Rijece. Její próza bývá přirovnávána k textům Marguerite Durasové, Samuela Becketta a Alberta Camuse, mezinárodní věhlas jí však přinesly především reportáže otiskované v denících Start, The New York Times, The Nation, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Dagend Nyheter a La Stampa.

V jejích sbírkách úvah a esejů Jak jsme přežili komunismus a ještě se smáli, Balkánský expres, Kavárna Evropa a Ani mouše by neublížili, se mísí „provokativní analýza se zemitostí všedního života“.

Romány Hologramy strachu, Mramorová kůže, Tělo jejího těla: příběhy o dobrotě jsou mistrovskými díly uvědomělé citlivosti.

„O smrtelně vážných věcech vypovídá stejně svým mlčením jako svými slovy.“

Slavenka Drakulić žije střídavě ve Stockholmu, ve Vídni a v Zagrebu.

 

Slavenka Drakulic

Slavenka Drakulić: Mramorová kůže, část 1

25.04.2008 Ukázky

V Mramorové kůži sochařka vytesá z mramoru sochu a nazve ji „Tělo mé matky“. Když sochu matka uvidí, pozná v ní veškerou trýzeň a zmar jejich vztahu a pokusí se o sebevraždu. V důsledku té tragédie se musejí společně vyrovnávat se sexuálním konfliktem, který je pronásleduje z minulosti, a se vzpomínkou na muže, který jim zasáhl do života. Provokativní román Slavenky Drakuličové bourá tabu, jímž je obraz matky z pohledu sexuality, a zkoumá temná zákoutí ženské duše a ničivé působení tělesné touhy ve střetu s pouty mateřské lásky.

Celý článek >

Slavenka Drakulic

Slavenka Drakulić: Mramorová kůže

25.04.2008 Ukázky

2. část

Když jsem si lehla do vany, ozval se ve mně zvláštní pocit, že jsem lehčí než jindy. Napadlo mě, jestli jsem třeba přes noc nezhubla, a to pomyšlení mě rozesmálo. Chtěla jsem si dát trochu pěny, ale žádnou jsem nemohla najít: představila jsem si ji, jak poloprázdnou láhev zelené tekutiny s vůní borovice v záchvatu trapnosti odhazuje do koše.

Celý článek >

Slavenka Drakulic

Slavenka Drakulić: Jako bych tam nebyla, část I.

25.04.2008 Ukázky

S., příběh zasazený do doby vrcholící války v Bosně odhaluje jednu z nejhrůznějších podob kteréhokoli válečného konfliktu: násilí, které na ženách páchají okupační vojska. S. líčí osudy bosenské ženy, která ve vyhnanství právě porodila nechtěné dítě, dítě bez vlasti, jména, otce i jazyka. Příchod dítěte na svět v ní vyvolává vzpomínku na ještě drásavější zážitek – jak ji srbští vojáci opakovaně znásilňovali na „ženské světnici“ v zajateckém táboře. S. ve vzpomínkách znovu prožívá nevýslovná zvěrstva, která přetrpěla, a svým příběhem – aktuálním, zvláštně naléhavým, jednoznačným líčením boje o život – přibližuje nejtemnější stránku lidské povahy v čase války.

Celý článek >

Slavenka Drakulic

Slavenka Drakulić: Jako bych tam nebyla, část II.

25.04.2008 Ukázky

V tělocvičně je dusno. Lidé sedí na lavicích podél stěn i na podlaze. Muži kouří a vzduch houstne. Celkem je tu na sto lidí. Je mezi nimi i hrstka školáků z vesnice; ostatní děti se z okolních vísek do školy dopravují pěšky nebo autobusem. U dveří hlídá muž se samopalem a dvěma nábojnicovými pásy zavěšenými na nahých prsou.

Celý článek >

Slavenka Drakulic

Slavenka Drakulić: Jako bych tam nebyla, část III.

25.04.2008 Ukázky

Tábor nás všechny postihl stejně, myslí si. Poznamenal nás poskvrněnou krví, všechny bez výjimky. Ženy už tu existují pouze v množném čísle. Bezejmenné, zaměnitelné zjevy bez tváře. Dělí se pouze na dvě skupiny, mladé a staré.

Celý článek >

Slavenka Drakulic

Rozhovor se Slavenkou Drakulić

14.03.2008 Rozhovory

Rozhovor Slavenky Drakulić a Antonely Rihy pro srbský deník B92, není nového data, ale tento fakt neubírá na aktuálnosti spisovatelčiných názorů.

Celý článek >




CZ | EN