Edmond Jabès: Elya

Za knihou je zákniží, za záknižím je nesmírný prostor a v tomto nesmírném prostoru je kniha, kterou v jejím záhadném řetězení budeme psát.
Vše je přede Vším. Slovo je zítřek slova a kniha je zítřkem knihy.
Takže se navždy točíme kolem toho, co bylo a co bude a co k obrazu Božímu v Jeho vznešené nepřítomnosti zůstává tím, co je, totiž tajemným poutem s vesmírem a místem, kde se nachází vesmír k objevování.
A provrtáváme se zapomněním, neboť zapomnění je tlustá kůra počátků.
Prvotní hřích je hřích paměti. Nikdy nepůjdeme až na konec času.

Z podniku, který se jen snažil osvobodit od jařma slov a pak jednou zapadl do bažin, jsem nic nezachránil.
Kniha patří knize.
Elyo, bylo psáno, že za tebou přijdeme tam, kam jsme se domnívali, že tě vedeme.
A v té noci není žádné útočiště.

Z francouzštiny přeložila Helena Beguivinová