Homero Aridjis: Jak ubohý tvor je člověk

Narodil jsem se na nároží
Bídy a Nespravedlnosti

mí  rodiče byli Důstojnost
a Možná Zítra

stával  jsem u vchodu do paláce
paní Rovnosti

kde jsem se už v dětství naučil
jíst vzduch

a oceňovat Neviditelno
ve škole strádání

Jednoho deštivého dne
když jsem tam stál

smočil jsem dýku v hrudi
vojáka – byl to generál

a v domě Opravdovosti
strávil jsem dvacet let

Dnes jsem na svobodě
a můžu se procházet

po ulicích Nejsvětější Matky Metropole
se Starobou a Smůlou tam a zpět



Ze španělštiny přeložil Miloslav Uličný