třikrát jste mne vyzval, abych vyšla do ulic bránit demokracii. Protože se mi nepodařilo odpovědět Vám telefonicky, považuji za nutné, abych Vám tímto otevřeným dopisem položila několik otázek, na něž jsem nenalezla odpověď.

Jako občanka jsem se neúspěšně snažila bránit stromy v parku Gezi. Vy jste se vyjádřil, že jste připraven vyhovět přání lidu a obnovit trest smrti. Požadavek širokých lidových vrstev, k nimž patřím i já, aby byl park Gezi zachován v současném stavu, jste však ignoroval. Chtěla jsem se Vás proto zeptat, zda nás za lid nepovažujete.

Dále Vám chci položit otázku, zda mne ochráníte před hněvem některých voličů, až vyjdu do ulic bránit demokracii.

Jak je Vám známo, Vaši věrní stoupenci neradi vidí nezahalené ženy. Já jsem muslimka, která se nezahaluje. Naštěstí pro mne ti, kdo umí číst posvátný Korán a rozumí mu, jsou všichni zajedno, že verš týkající se zahalování má mnoho výkladů a že náboženství nikoho k ničemu nenutí. Kromě toho, Pán mezi sebe a své služebníky nepostavil žádnou třídu duchovních, imámů. Vzhledem k neštěstí, do něhož nás uvrhl Imám, který si uzurpuje moc vykládat vůli Stvořitele, doufám, že mne pochopíte.

Je tu ovšem ještě jeden problém. Lidé, kteří nemají sekulární vzdělání, neuznávají právo na život těch, kdo se neoblékají jako oni, nechovají se jako oni a nemyslí jako oni.

Disponuje náš stát v současné době policií nebo armádou, která nás ochrání před středověkým tmářstvím, až vyjdeme do ulic bránit demokracii?

Dovoluji si Vám sdělit, že pokud mi dáte toto ujištění, budu přesto, že nemám zbraň a ani bych ji neuměla používat, svojí účastí na shromážděních i svým perem v novinových sloupcích jako „oddaná dcera tureckého národa“ s radostí bránit demokracii.

V hluboké úctě,

Ayşe Kulinová

Přeložil: Tomáš Laně