Gündüz Vassaf: 21. století a budoucnost náboženství

Tyto střety pramení stejně jako dřív z výkladu Boha. Státy spolu neválčí, aby druhým vnutily své náboženství. Nejradikálnější křesťané neobviňují židy z vraždy Ježíše Krista. Naopak v současné době vládnou americkému impériu křesťanští a židovští fundamentalisté.

Naše tisíciletá náboženská příslušnost se zahalila do politické a kulturní identity. Od osvícenství se i ateizmus a ideologie staly svého druhu náboženstvími. Náboženství, která v 21. století hledají smysl své existence, se dnes snaží obnovit světskou moc ztracenou odlukou od státu.

Na globálním kapitálu se podílí všechna náboženství.

Snadno zneužitelná náboženská příslušnost  nám brání v tom, abychom si uvědomili naši sounáležitost s celým lidstvem.

Jakmile jde o náboženství, nezabývají se historikové jeho společenskou evolucí ani vývojem jeho vnímání ve společnosti.

Nedotknutelnost náboženství posvěcuje jeho oběti, posvěcuje lidi, kteří ho zneužívají k politickým cílům. Křesťanský, hinduistický, muslimský či šintoistický fundamentalismus  smíšený s nacionalismem dnes v mnoha zemích mobilizuje davy proti přistěhovalcům…

Kvůli nedotknutelnosti náboženství nejsme schopni vidět jejich budoucnost. Náboženství dnes považujeme za něco tak neměnného jak je slunce. Z hlediska dějinného vývoje však nic takového neplatí. Náboženství se změní. Nahradí je nová, nebo dokonce jen jedno jediné. V dějinách se mění všechno. Stejně jako zmizelo tisícileté náboženství jedné z nejdéle trvajících říši jako starý Egypt, změní se i současná náboženství.

Ve věci náboženství jsme konzervativní. Proto je nám zatěžko přijmout skutečnost, že náboženství nejsou neměnná.

Kdybychom historicky vycházeli ze západního křesťanství, pak bychom jen těžko akceptovali myšlenku, že i náboženství  se mohou proměnit.

Na Blízkém Východě, v Asii a v Africe se po staletí mísila náboženství, kultury i  lidé. I Turci prošli buddhismem, taoismem, šamanismem, v chazarské říši přijali hromadně judaismus a  v říších, jež založili ve jménu islámu, žili společně a ve vzájemném ovlivňování s jinými náboženstvími. Přitom Západ, v celých svých dějinách obrněný křesťanstvím, zůstával jiným náboženstvím a kulturám uzavřen.

Není náhodou, že myšlenka střetu civilizací založených na náboženství vyšla ze Západu.

Překlad: Tomáš Laně