PWF 2020

Uvádíme prvního hosta Festivalu spisovatelů 2020

...

Claudio Pozzani se narodil v roce 1961 v Janově v Itálii. Je básníkem, vypravěčem a hudebníkem, za což je ceněn v Itálii, ale i zahraničí, kde jsou známá jeho básnická vystoupení z mezinárodních literárních festivalů. Jeho básně byly přeloženy a publikovány ve více než 10 jazycích a objevily se v důležitých antologiích a magazínech současné mezinárodní poezie. Stal se také ředitelem janovského International Poetry Festival, což je nejstarší a největší básnická událost v Itálii, kde Pozzani působí od roku 1995. Navíc je také ředitelem takzvané ‘Stanza della Poesia’ (Pokoj poezie) v Janově, organizující víc než 120 událostí s volným přístupem za rok. Spoluzaložil evropskou platformu Versopolis pro začínající evropské nadějné básníky. Mimo Itálii pak zorganizoval hned několik událostí zaměřených na poezii, a to ve Francii, Belgii, Finsku, Německu, Rakousku či Japonsku. Jeho poslední CD (básně a hudba) “La Marcia dell'ombra” se zařadilo do top 20 žebříčku italských nezávislých rádií. Nejnovější knihou je  "Spalancati spazi - Poezie 1995 - 2016" (Passigli editori). V roce 2019 natočil režisér Fabio Giovinazzo film "L'Anima nel ventre" založený na jeho básních.

Báseň Naděje skutečnosti autor aktuálně poskytl Festivalu spisovatelů Praha.
Z italštiny přeložil Jiří Pelán (březen 2020).

...

Claudio Pozzani

...

NADĚJE SKUTEČNOSTI

..

Přijď

rozbijme tu stan

Dnešní noc

lapí nás do sítí

chladu a hvězd

víme však jak se v objetí

zmenšit a proklouznout

jejich oky

Sevři mě, jako by zítřek

závisel na tvých rukou

Mám už po krk

lepkavých bojovných stínů

a srdcí na háku

či nadrobených do polévky zášti 

..

Přijď

a neohlížej se

přijď téhle barbarské noci

kdy z boku vane vítr

a střílí nám do tváří

jehly a sliny

překroč své myšlenky

dej hlavě sklouznout

na klidné moře mého hrudníku

k dlouhým a plavým vlnám

a k přivřeným ústům

Tvůj spánek je tělo

s mým tepem s mým šelestem na průduškách

a čeká na prostory dokořán

tam za temnotami

Jsme Láokonti

svých roztříštěných snů

vždy proti hadům hrnoucím závist

útočícím jak koule na řetěze

..

Přijď

zůstaňme zde

ještě a navždy

v té provizorní věčnosti

a ať nás nenajdou

ani zítra

až světelné hordy

sestoupí z úbočí slunce

kolonizovat stíny

asfaltovat tajemství

sterilizovat alchymie

rozbírat barikádu našich objetí

jež nemá zapotřebí otázek

neboť je odpovědí




CZ | EN