Archivy | Autoři | Avraham Gabriel (Boli) Jehošua

A. B. Jehošua Izrael    FSP 2007

A. B. Yehoshua

Prozaik, dramatik a esejista Avraham „Boolie“ Jehošua, narozený roku 1936 v Jeruzalému, je považován za jednoho z nejlepších a nejznámějších izraelských spisovatelů současnosti. Jeho knihy jsou známé po celém světě a byly přeloženy do 28 jazyků.

Svou literární kariéru započal Jehošua hned po studiích na Hebrejské univerzitě a po absolvování vojenské služby. Jeho raná díla jsou literární kritikou často přirovnávána k povídkám a románům Franze Kafky, jehož vedle Williama Faulknera uvádí Jehošua jako jeden z hlavních zdrojů své inspirace.

Ve svých románech se Jehošua často zabývá tématem izraelského státu. Postupem času si vybudoval pozici jakéhosi kronikáře svého národa, podobně jako například Gabriel Garcia Márquez v Kolumbii, Salman Rushdie v Indii či Günther Grass v Německu. V románu Milenec (1977) jsme tak například svědky toho, jak osamělý hrdina hledá po jom kipurské válce milence své ženy. Zřejmě nejznámější je v tomto ohledu Jehošuův román Pan Mani (1990), jejž americký deník The Boston Review nazval „strojem času, jenž čtenáře provede historií Jeruzaléma, židovského národa i dějinami samotného sionismu“.

Jehošuovy romány (z dalších děl jmenujme alespoň Patero ročních období (1987), Cestu ke konci milénia (1999), Osvobozenou nevěstu (2001) a Mise pracovníka oddělení lidských zdrojů (2004)) se vyznačují jedinečným literárním stylem, pro nějž kritika vynalezla termín “antiproud vědomí”. Například román Pan Mani tvoří pět dlouhých rozhovorů, které se vedou v období 150 let – a čtenář vždycky slyší mluvit jen jednu stranu. Milenec je zase formou dost podobný Faulknerovu multinarativnímu románu Když jsem umírala.

Jehošuovu dramatickou tvorbu, například Noc v květnu či Předměty uvozují témata velmi podobná tématům, jež se objevují v jeho románech.

Za svůj život obdržel Jehošua mnoho literárních ocenění: Bialikovu cenu, Brennerovu cenu, Altermanovu cenu i nejprestižnější Izraelskou státní cenu.

V listopadu roku 2012 získal autor francouzskou literární cenu Médicis v kategorii zahraničního románu. Porotu nadchl titul nazvaný Rétrospective

 

Máme proti sobě skutečné protivníky, říká izraelský spisovatel Jehošua

08.11.2012 Rozhovory

rozhovor připravila pro Mladou frontu Dnes amerikanistka Hana Ulmanová

Celý článek >

Avraham B. Jehošua: Molcho

29.10.2012 Ukázky

Román Molcho izraelského spisovatele A. B. Jehošuy byl roku 2007 v anketě literárních kritiků vybrán mezi deset nejvýznamnějších knih moderní hebrejské literatury.

Celý článek >

Avraham B. Jehošua

Pan Mani Avrahama B. Jehošuy

13.09.2010 Ukázky

V úterý, 21. září, vyjde v nakladatelství Pistorius & Olšanská nový román klasika moderní izraelské literatury A. B. Jehošuy. Román nazvaný Pan Mani představuje pozoruhodný a s vypravěčskou bravurou mistrně zvládnutý literární experiment. Jedná se o román v rozhovorech, v nichž je však zaznamenána pouze jedna strana, zatímco odpovědi druhého si čtenář domýšlí ze souvislosti. Z připravovaného románu Vám přinášíme krátkou ukázku...

Celý článek >

A. B. Jehošua

A. B. Jehošua: Cestování s Julií

18.08.2010 Ukázky

ukázku pro Festival spisovatelů Praha přeložil Dominik Malý

Celý článek >

A.B.Jehošua

Přál bych si k tvorbě víc klidu

05.08.2009 Rozhovory

Patří mezi nejznámější a zároveň nejčtenější spisovatele Izraele. Jeho romány, povídky, hry a eseje byly prozatím přeloženy do osmadvaceti jazyků. Do Česka přijel Abraham B. Jehošua (1936) na Festival spisovatelů Praha.

Celý článek >

A. B. Jehošua

K překladům Avrahama B. Jehošuy

26.03.2009 Články

Rozhovor s Magdalénou Křížovou, překladatelkou románu Milenec.

Celý článek >

A.B.Jehošua

Román Milenec vyšel v českém překladu

26.11.2008 Články

Právě vyšel román izraelského spisovatele A. B. Jehošuy, jeho vůbec první dílo v českém překladu.

Celý článek >

A.B.Yehoshua

Důležité je stvořit člověka

22.12.2007 Rozhovory

V rozhovoru s Magdalenou Křížovou

Celý článek >

A. B. Yehoshua

A. B. Jehošua v rozhovoru s Geršonem Šakedou

29.11.2007 Rozhovory

V rozhovoru s Georgem Steinerem v Jeruzalému Steiner konstatoval, že země, která se zmítá v ustavičném vojenském a politickém konfliktu, nemůže vyprodukovat dobrou literaturu – že totiž dobrá literatura vyžaduje jistou dávku kulturní čistoty a ne konflikt. Na důkaz toho poukázal na celou řadu Nobelových cen, které byly uděleny izraelským spisovatelům.

Celý článek >




CZ | EN