Hans Magnus Enzensberger: Jed

Ve své zemi patří k nejuznávanějším současným autorům, českým čtenářům se představil už v roce 2004 jako host 14. ročníku Festivalu spisovatelů Praha. Sbírka Jed je pohříchu teprve třetí Enzensbergerovou knihou v českém nákladu. Vychází v překladu Tomáše Kafky. Hans Magnus Enzensberger se narodil v Bavorsku. Studoval germanistiku a filosofii na německých školách a později také na francouzské Sorbonně. Po promoci působil krátce jako redaktor Východoněmeckého rozhlasu ve Stuttgartu, později přijal docenturu na vysoké škole v Ulmu. Na počátku 60. let byl lektorem ve významném Suhrkampově nakladatelství ve Frankfurtu nad Mohanem, kde dodnes řídí edici světové poezie. Je pozoruhodně všestranný.

Vydal řadu básnických sbírek, má za sebou několik zdařilých edičních počinů (sesbíral a vydal antologii dětských veršů a říkánek z celého světa nebo soubor moderní světové poezie). Jeho bibliografie čítá, kromě prozaických a poetických knih, divadelních her a filmových scénářů, také množství článků, studií, invektiv, komentářů a esejů. Významné jsou rovněž překlady z francouzštiny, angličtiny, španělštiny a severských jazyků. Od šedesátých let se podílí na vydávání literárních periodik, v roce 1965 založil časopis Kursbuch, v roce 1980 časopis TransAtlantik, od roku 1985 spolu vydává ediční řadu Die Andere Bibliothek. Do literatury vstoupil v šedesátých letech jako „rozhněvaný mladý muž" sbírkou Obrana vlků (1957), ve které kritizoval skeptickou společenskou náladu poválečného Německa.

Na podobné téma navázal i v dalších knihách Fúrie Mizení, Slepecké Písmo, Kiosk či Hudba Budoucnosti. Dnes, kdy jeho poezie neztratila na síle ani naléhavosti, je ve svých sedmasedmdesáti letech světově uznávaným básníkem. Co se rovněž nezměnilo jsou základy, na kterých svoji tvorbu staví. Analytický, logický mozek, empatie a znalost prostředí, senzibilita vůči politické a sociální skutečnosti, talent a formální mistrovství. Rozhledem ve vědách a zájmem o výklad světa by se dal přirovnat k typu literáta, jakým byl ve své době Johan Wolfgang Goethe. Pro teoretické práce i poesii Hanse Magnuse Enzensbergera je typická výbojnost - zejména proti jevům, které považuje ve společnosti za patologické - válce, hladu, plýtvání a poživačnosti.

Enzensberger má rozhled a schopnost zasvěceně se pohybovat na poli mnoha vědních i všedních disciplín a vzájemně tato hlediska kombinovat. Čtenáři tak podává široký obraz skutečnosti. V mnoha esejích o společenských problémech, tak prosazuje myšlenky nejen filosofického a sociologického rázu, ale umě zavádí do hry také hledisko historické, etnografické, či antropologické, stejně jaké úvahy matematické a logické. Enzensberger poezii nejenom píše, ale také sbírá a překládá. Zejména tu moderní. Když v roce 1960 vydal Muzeum moderní poezie - 351 básní bezmála jednoho sta v Německu neznámých světových básníku - a to dvojjazyčně v originálu i překladu, byl vysoko hodnocen jak tento nevšední umělecký počin, tak Enzensbergerovo překladatelské umění.

Zatím poslední knihou je v roce 2003 vydaná sbírka Dějiny Oblaků, s podtitulem 99 meditací. Bohužel česky zatím dosud vyšly pouze dvě Enzensbergerovy básnické sbírky, jedna v šedesátých letech pod názvem Zpěv z potopy. Jsou to básně ze dvou Enzensbergerových sbírek, mistrně přeložené Josefem Hiršalem. Na konci osmdesátých let vyšel ještě soubor básní Filantrop, v překladu Hanuše Karlacha. Už v před revolučních svazcích edice Světové literatury se ale občas daly objevit některé jeho kratší prozaické práce, stejně jako jednotlivé básně. Nejinak je tomu i po roce 1989. Zejména v archivu Literárních novin, Tvaru a Lidových novin je možné dohledat eseje, povětšinou na obdobná témata nesmyslnosti válčení a poživačnosti moderního světa (Úvahy o nadbytku, Vyhlídky na občanskou válku, Hitlerova repetice aneb o Saddámu Husainovi v zrcadle dějin či Dva pohledy na válku).

Přes zmíněné míšení úhlů pohledu není Enzensbergerův styl intelektuálně přepjatý a složitě formulovaný, vyjadřuje se jednoduše, se zkoumavým, často až satirickým odstupem. Hledá pojítka mezi kritickými jevy moderní společnosti, bez iluzí, chladně a neúprosně. V archivu Festivalu spisovatelů Praha je možno dohledat kompletní bibliografické údaje o Enzensbergerových knihách vydaných v Česku, stejně jako v Německu, rovněž seznam článků a esejů v českých časopisech a tisku. Disponuje také dosud nevydanými rozhovory a překlady, nehledě na množství fotografií a audio-vizuálních záběrů ze třináctého Festivalu spisovatelů Praha, respektive debat a autorských čtení, kterých se Hans Magnus Enzensberger účastnil.