PWF uvádí Michaela Cunninghama

Sobota 16. prosince 2006
12.00 Autogramiáda Big Ben Bookshop
Malá Štupartská 5, Praha 1
20.00 Autorské čtení:
Městská knihovna v Praze, Mariánské náměst 1, Praha 1 (tlumočeno do češtiny)

Pondělí 18. prosince 2006
11.00 Tisková konference Odeonu a PWF:
Hotel Josef, Rybná 20, Praha 1 (pouze pro novináře)
17.00 Autorské čtení:
American Center, Tržiště 13, Praha 1 (v angličtině)

Když Michael Cunnigham odřekl (z vážných rodinných důvodů) v červnu letošního roku účast na 16. ročníku Festivalu spisovatelů Praha, pořadatelé a prezident festivalu Michael March, ale také příznivci, kteří si na jeho čtení zakoupili vstupenky, netušili, že se autor pro návštěvu Prahy rozhodne ještě letos. Jeho příjezd je očekáván v sobotu 16. prosince. Téhož dne večer ve 20.00 hodin se v Městské knihovně v Praze uskuteční jeho autorské čtení.

Nositel Pulitzerovy ceny Michael Cunningham se proslavil především románem Hodiny, jehož filmová podoba byla oceněna Oscarem. Spisovatelova bibliografie čítá již pět velkých titulů, z nichž kromě Hodin dosud česky vyšly dva - Domov na konci světa a Vzorové dny. Cunningham se řadí mezi nejčtenější a nejdiskutovanější současné americké prozaiky, a to jistě nejen proto, že svým dílem odpovídá na otázky určující život jednotlivce, ale že se vyjadřuje i k problémům existence civilizace obecně.

Sobotní večerní vystoupení bude završeno diskusí s autorem. Cunningham nepředstaví pouze svoji poslední knihu Specimen Days (Vzorové dny), ale slíbil rovněž přečíst ukázku z dosud nepublikovaného textu, zřejmě chystaného románu. Večernímu programu bude v pravé poledne předcházet autogramiáda v knihkupectví Big Ben Bookshop. Vstupenky na autorské čtení budou k dispozici v pokladně Městské knihovny v Praze od 1. prosince.

Miroslav Jindra:
Překládat Michaela Cunninghama je radostná a obohacující zkušenost

Oslovili jsme renomovaného překladatele z angličtiny pana Miroslava Jindru s otázkou, čím je specifický styl Michaela Cunnighama a jak se mu jeho knihy překládaly.

“Pro seriózního překladatele, za jakého se odvažuji sám sebe pokládat, není jednoduché se rozhodnout, zda se má zavázat k překladu textu autora, kterého dosud neznal; bude s ním delší čas pracovně žít a utkávat se s ním, a kdyby se mu nepodařilo „duchovně“ se s ním sblížit, mohl by si připravit velké trápení. Ovšem když mi nakladatelství Odeon (Euromedia Group) nabídlo překlad Cunninghamových Hodin, neváhal jsem ani trochu. Román jsem přečetl jedním dechem – je napsaný nesmírně kultivovaně, jeho rafinovaná konstrukce, jakkoli efektní, působí nenásilně a jako oddaně pokorná pocta Virginii Wolfové vyznívá velmi účinně. (Koneckonců je bezpečně doloženo, že v mnoha okouzlených čtenářích tento nevelký román probudil nebo alespoň oživil zájem o onu klasickou modernistku a konkrétně o Paní Dallowayovou, jedno z jejích děl nejvýznamnějších.) Mne Hodiny zaujaly především ušlechtilou elegancí a kultivovaností svého textu, která pro překladatele sice představuje pokoušivou výzvu, ale zároveň by se pro něj mohla stát zrádnou pastí. Pokud jsem se tedy přece jen trochu rozmýšlel, nepramenilo to z románu samého, ale výlučně z pochyb, zda se s ním dokážu „porovnat“ a na odpovídající úrovni solidně vypořádat. Jsem bezvýhradně rád, že jsem ho překládal – bylo to nakonec velké intelektuální dobrodružství, a tím víc jsem ocenil, že kniha měla pak velký úspěch i u českých čtenářů.
Proto jsem s radostí a natěšeně přijal nabídku na překlad dalšího, rozsáhlejšího Cunninghamova románu Domov na konci světa (v jeho bibliografii druhého v pořadí, který měl  poprvé významný ohlas u čtenářů i  u kritiky; Hodiny jsou jeho čtvrtým vydaným dílem). V tomto zdařilém „dvojitém“ Bildungsromanu (popisuje vývoj dvou ústředních mužských postav, Jonathana a Bobbyho, od dětství do pokročilé dospělosti, jehož  katalyzátorem je jejich společná přítelkyně a souputnice Clare a do něhož významně zasahují i tři "vedlejší" postavy, Jonathanovi rodiče Ned a Alice a jeho milenec Erich) Cunnigham úspěšně uplatnil mozaiku ich-formy střídajících se vypravěčů. (Hodiny jsou „konstrukčně“ ještě rafinovanější - postupují ve třech proudech vyprávění, vzdálených časově i místně, jež se nakonec sejdou v překvapivém propojení.) Jak to bývá u dobrých amerických románů téměř pravidlem (připomeňme si alespoň cyklus románů o Králíkovi Johna Updikea nebo romány E. L. Doctorowa), Domov je zároveň i beletrizovaným pohledem na delší údobí společenského vývoje Spojených států a jejich kultury, v tomto případě především hudební popkultury – což klade na překladatele další nároky v souvislosti s řešením převodu reálií.
Rád konstatuji, že překlad obou zmíněných Cunninhamových děl patří k největším a nejpřínosnějším tvůrčím zážitkům, jaké mi překladatelská práce přinesla, a naskytne-li se mi příležitost se s tímto autorem osobně setkat, velmi si toho budu vážit.”

připravil Václav Kovář
© Festival spisovatelů Praha 2006

Vstupenky:
Pokladna Městské knihovny v Praze
Mariánské náměstí 1, Praha 1
otevřena od 14 do 19 hodin
tel: 222 113 425, 222 113 377