Archivy | Autoři | Gary Snyder

Gary Snyder Spojené státy americké    FSP 2007

Gary Snyder

Významný představitel poezie druhé poloviny 20. století, orientalista, ekolog a vyznavač takzvaného východního způsobu myšlení se narodil jako Gary Sherman Snyder roku 1930 v San Francisku. Přestože své dětství strávil v lesích, později se často ocital uprostřed centra dění. Byl kupříkladu přímým účastníkem pověstného předčítání poezie v sanfranciské Gallery Six, kde své Kvílení prvně deklamoval Allen Ginsberg. Víno z bezedného džbánu tu upíjel i budoucí kronikář beat generation Jack Kerouac, který o svém přátelství s Garym napsal Dharmové tuláky.

„Japhy Ryder byl kluk z východního Oregonu, vyrostl ve srubu někde hluboko v lesích, kde žil s tátou, mámou a sestrou, a od samýho začátku to byl kluk, co se v lese vyzná, makal se sekerou a na farmě, zajímal se o zvířata a o indiánský tradice, takže když se dostal na univerzitu, byl už ve všech směrech připravený ke studiu antropologie.“ A ruksaková revoluce byla na světě, podporována zástupy po nespoutané svobodě lačnících hippies. Gary se ale nikdy nesvezl na módní vlně, v paměti měl stále vrytý svět přirozené divočiny, kde se člověk může a také musí spolehnout jen na své zkušenosti, manuální zručnost a předvídavost. Zkrátka spíše připomínal strom, kterému postupně dorůstají letokruhy, než dítě léta lásky, co může své korálky a placky s výzvou „no war" kdykoli strhnout.

Snyder se brzy nadchl pro kulturu Asie, zejména pro její věrnost při zpracování témat. „To, jak japonští a čínští malíři zachycují krajinu, se dost lišilo od toho, co jsem do té doby znal z Ameriky a Evropy. Vycítil jsem, že Japonci a Číňané malují opravdověji než kdokoli jiný na světě,“ svěřil se o svých dávných objevech Snyder během návštěvy Japonska v roce 2002. Zenový buddhismus, jehož se stal v Americe propagátorem, ho zase oslovil volnomyšlenkářstvím, anarchismem: „Zen odmítá ideologii, vyhovuje tak mé nátuře. Navíc oproti křesťanství zastává etiku neubližování nejen mezi lidmi, ale i v případě zvířat a veškeré přírody.“

Své zkušenosti z doby strávené v zenovém klášteře i při prodírání se divokými porosty hor Gary Snyder zúročil ve své patrně nejznámější básnické sbírce Želví ostrov (Turtle Island), za níž obdržel v roce 1975 Pulitzerovu cenu. Želví ostrov je indiánským příběhem o stvoření Ameriky, což dotvrzuje Snyderovo zaujetí pro ústní předávání kmenových mýtů a tradic, tedy fyzické i intelektuální paměti lidstva. „Domy sestávají z kamení a dřeva, básně jsou tvořené jazykem, jazyk je součástí reality. Poezie tedy není metafyzické povahy, ani buddhismus není metafyzický. Poezii pojí k životu stejné pouto jako jazyk.“

Ve svých téměř osmdesáti letech žije Gary Snyder na území, které před ním po dlouhou dobu nikdo neobýval. V minulosti to bylo místo, které si pro své živobytí vybral indiánský kmen. „Začal jsem se svou rodinou obhospodařovat zemi, kterou znali předtím jen indiáni,“ dodává Snyder. „Museli jsme zavést vodu, elektřinu, upravit cesty. Žiji tak již deset let; poznávám okolí, motýly, ptáky, hory. Už od dávných časů mají zajímavá místa také velmi zajímavou historii. Proto existuje literatura věnující se historii přírody. Já se snažím vyprávět příběhy, abych ochránil nedotčené části této planety.“

V českém překladu Snyderovi vyšlo hned několik důležitých publikací. Zemědům (DharmaGaia, Maťa, 2000) obsahuje zápisky z cest po horách i deníkové postřehy ze života v japonském zenovém klášteru. Praxe divočiny (DharmaGaia, Maťa, 1999) a Místo v prostoru (DharmaGaia, Maťa, 2002) se zabývají ekologickými tématy, mytologií i autorovými zkušenostmi, které načerpal při svém hledání divočiny. Z básnického díla vyšel v českém překladu soubor Tahle báseň je pro medvěda (Argo, 1997), zahrnující téměř kompletní básnickou tvorbu až do první poloviny 90. let. Z autorovy návštěvy České republiky v roce 1998 čerpá i brožura s audio nahrávkou Beatnici v Praze (Argo, 2001), kde je Snyderovo živé recitování doprovázené hudbou zastoupeno osmi tracky.


Bibliografie překladů do češtiny:

Staré cesty: 6 esejí
(Volvox Globator, Praha 1995)
Tahle báseň je pro medvěda (Argo, Praha 1997)
Zemědům: technické poznámky & otázky pro dharmové revolucionáře
(DharmaGaia; Maťa, Praha 2000)
Místo v prostoru: Etika, estetika a vodní předěly (DharmaGaia; Maťa, Praha 2002)
Praxe divočiny (DharmaGaia;
Maťa, Praha 2005)
Hory a řeky bez konce
(Maťa, Praha 2007)

Připravil Lukáš Král

Gary Snyder

Devadesátiny Garyho Snydera

07.05.2020

Gary Snyder slaví 8. května 2020 devadesát let. Přinášíme jeho báseň, která je inspirována jeho pobytem v Praze, do níž přijel na pozvání Festivalu spisovatelů Praha v roce 2007. Později tuto báseň zařadil do sbírky V tomto okamžiku, která vyšla pod názvem The Present Moment v roce 2015. U příležitosti významného autorova jubilea báseň Zákrut na Vltavě přeložil Luboš Snížek (Praha 2020).  

Celý článek >

Gary Snyder

Gary Snyder: Potřebujeme mít smysl pro humor

05.08.2009 Rozhovory

rozhovor připravil Josef Rauvolf pro časopis Týden

Celý článek >

Gary Snyder

Rozhovor s Garym Snyderem

16.03.2009 Rozhovory

Patřil mezi beatniky a pro jednu ze svých postav se jím inspiroval Jack Kerouac. Dnes je americký básník Gary Snyder známý jako ekologický aktivista a zen-buddhista.

Celý článek >

Gary Snyder

Rozhovor s Garym Snyderem

03.12.2007 Rozhovory

„Může poezie změnit svět?“

Celý článek >

Gary Snyder

Gary Snyder: Kojot všechno komplikuje

03.12.2007 Ukázky

Předmluva ke knize Williama Shipleyho The Maidu Indian Myths and Stories of Hánc’ibyjim (Heydey, 1991).

Celý článek >

Gary Snyder

Gary Snyder: Pravá (ne)přirozenost Horského ducha

03.12.2007 Články

Tato řeč byla pronesena na sympóziu „Západní civilizace, buddhismus a zen“ v Paříži 7. prosince 2002 v Maison de la Culture du Japon. Mezi účastníky byl Olivier Delbard a Katsunori Yamazato. To vedlo k představení básně „Duch hory“ ze Snyderovy sbírky Hory a řeky bez konce s tradičním hudebním doprovodem divadla nó.

Celý článek >

Gary Snyder

Gary Snyder: Vrcholová haiku

03.12.2007 Články

Gary Snyder byl v dospívání horolezcem, studoval orientální jazyky, společně s Ginsbergem se stal v San Franciscu beatnickým básníkem a figuroval v Kerouacově románu. Později odjel do Japonska, vstoupil do kláštera zenových mnichů a buddhismus dodnes zůstává středobodem jeho díla, jež spojuje ekologii s literárními hodnotami. Nyní, ve svých 75 letech, žije na odlehlém sto akrovém ranči v Sierra Nevadě.

Celý článek >




CZ | EN