Archivy | Texty | Ukázky
Isobelle Carmody: Pojídačka Dýní
03.08.2009
přeložila Alexandra Büchlerová
Dnes jezdím do Cestě světa sama, jen s Kuráží, která si sedí na hrušce mého sedla a čechrá si peří. Jako dítě jsem o takovém putování nesnila. Maeve mě totiž poučila, že ženy bez doprovodu necestují, a krásné princezny už vůbec ne. Ty musí čekat, až si pro ně přijede jejich princ. Princezna už ale dávno nejsem, a tak krásná, aby se lidem tajil dech, už také ne. Nosím mužské kalhoty a holínky, a vlasy mi vítr prudce rozevlává kolem ramen. Na konečcích jsou roztřepené. Mám popraskané rty a nohy...
David Grossmann: Buď mým nožem
30.07.2009
John Banville: Nedotknutelný
29.07.2009